Poruchy příjmu potravy

Pro většinu lidí je jídlo radost. Ale ne pro všechny…

Stěhování do Irska a kalorické tabulky

V roce 2017 jsme se spolu po úspěšně dokončené maturitě odstěhovali do Irska. Byl to pro mě ten nejkrásnější rok v mém životě a trochu vysvobození od reality. Díky jinému životnímu stylu jsem se začala učit o stravě. Četla jsem si různé knížky, učila jsem se složení a obsah jednotlivých potravin, a mimo jiné jsem také objevila aplikaci kalorické tabulky. ZÁCHRANA. Zjistila jsem, že můžu jíst několikanásobně víc a zároveň si budu držet stejnou váhu. A to se mi zalíbilo. Začala jsem se na jídlo těšit. Začala jsem se stravovat opravdu zdravě, kupovat si kvalitní potraviny, několikrát denně a každý odvážený gram jsem si poctivě zapisovala do aplikace. Každopádně to bych opět nebyla já, abych se na tabulkách nestala závislá. Bez nich jsem totiž neudělala ani krok. Do restaurací jsem chodila vyjímečně, protože tam člověk nikdy neví, jaké potraviny konkrétní jídlo přesně a v jakém množství obsahuje. Vyměnila jsem však nejlepšího kamaráda jménem HLAD za kamarádku jménem KUCHYŇSKÁ VÁHA. Bez ní ani ránu. Stala jsem se naprostým otrokem jídla a zapisování. Přežívala jsem každý den, byla jsem nepříjemná na okolí, 24 hodin denně přemýšlela nad jídlem a jediná priorita pro mě byla být hubená a mít břišáky.

Po tomto několikaletém živoření jsem ale přehodnotila své priority v osudný okamžik, kdy mi můj gynekolog řekl větu „Pokud nezačnete jíst, nemůžete nikdy otěhotnět. Vaše tělo to nemá šanci zvládnout“. Z deprese do deprese. Můj život byl jedna veliká katastrofa. Řekla jsem si STOP. UŽ STAČILO. Začala jsem na sobě postupně pracovat, s několika terapeuty jsem se učila převládat strachy a výčitky z jídla, přidávala si porce, četla si různé knížky o této zákeřné nemoci, učila se po nocích o stravě a psychologii jídla, smazala kalorické tabulky, zařadila do své stravy kvalitní tuky a svůj druhý hlas v hlavě, který byl zvyklý mě několik let ovládat a táhnout ke dnu, jsem prostě poslala k vodě. Moc ráda a často jsem si vizualizovala sebe se svým partnerem, jak jedeme na výlet s našimi dětmi a pevně věřila, že to tak opravdu jednou bude. Jakmile jsem viděla nějakou těhotnou maminku, cítila jsem neskutečnou úzkost, která se nedá slovy popsat. Byl to ten nejtěžší úkol v mém životě, ale stál za to. Po roce a čtvrt snažení se o miminko se konečně zadařilo a já otěhotněla.

Splnil se mi sen

Splnil se mi můj největší celoživotní sen a nyní ve 25 letech mám to nejlepší co mi život mohl dát- dvě nádherné dcery Emmičku a Sofinku, které jsou od sebe staré pouze rok a čtyři měsíce. Také mám vedle sebe již 8. rokem svého úžasného muže, který to se mnou nikdy nevzdal a který pro mne byl a stále je tou největší oporou v těch nejtěžších chvílích, zatímco mě ostatní opouštěli. Zvládla jsem to. Moje tělo je konečně po letech zdravé a dokázalo přirozeně přivést na svět moje dvě milované holčičky. Jsem neskutečně vděčná za všechno, co mi život přinesl a konečně mohu říct, že jsem šťastná. Nebudu tvrdit, že jsem z celé nemoci stoprocentně venku, lhala bych, jsem stále na cestě a nejspíš ještě nějakou dobu budu, ale plně věřím tomu, že jsem už jen kousíček od cílové rovinky. Věřím, že to zvládnu a věřím, že mentální anorexie a ostatní poruchy příjmu potravy JSOU vyléčitelné, a že limity jsou jen v našich hlavách. Naučila jsem se rozpoznat, kdy za mě mluví nemoc, a kdy jsem to opravdu já. A díky tomu už se nenechám tak jednoduše ovládat jako obyčejná figurka svou nemocí, ale snažím se převzít plnou moc právě nad ni. 

Mou největší vizí nyní je, dodat tělu maximální množství živin, vitamínů a minerálů z těch nejkvalitnějších dostupných potravin na trhu, neničit ho hladověním, ani žádnými škodlivými, vysoce zpracovanými potravinami a vrátit mu i s úrokem vše, o co bylo ochuzeno. Protože moje tělo si stejně jako to tvoje zaslouží jen to nejlepší! Zdraví se stalo mou prioritou.

Vím, že s touto nemocí si dotyčná osoba pomoci nenechá většinou až do té doby, než si opravdu uvědomí, že má problém. A to je na celé této zákeřné duševní nemoci to nejtěžší. Jídlo má totiž ohromnou sílu a je vědecky dokázáno, že v podvýživě funguje lidský mozek jinak, než při zdravé optimální váze. Pokud to jsi právě Ty a uvědomila sis, že toto téma zasahuje i do Tvého života, a že jídlo je pro tebe středobod vesmíru a ne pouze přirozená součást života, budu moc ráda, pokud zkusíme tento špatný vztah k jídlu napravit společně. Protože ve dvou se to vždycky lépe táhne. Chce to spoustu tvrdé práce, dřiny a odhodlání, ale věř, že zvládnout se dá opravdu naprosto všechno! Protože v porovnání s kvalitou života dnes a před pár lety je to něco naprosto nesrovnatelného. A vím, že bude snad ještě lépe.

…. a tímto celá moje ohromná vášeň do zdravého životního stylu začala. Neustále se učím, investovala jsem desítky tisíc do různých přednášek a kurzů, pravidelně čtu knížky a články, zkouším si veškeré experimenty sama na sobě a sbírám zkušenosti, které bych ráda předala i Tobě a pomohla Ti začít žít život zdravě a svobodně.

Jídlo má být především potěšení a zdroj energie. Jídlo nemá být stres a trápení. Neboj se jídla. Jídlo je kámoš.